Rodáci

Naše obec je pyšná na několik slavných rodáků.

Nejvýznamnější postavou dějin obce 19. století je Václav Kudielka, jehož životní cesta byla spojena s výrobou piva a řízení pivovaru. V roce 1846 si koupil v tehdejším Velkém Petřvaldě dědičnou rychtu (fojtství) a současně si pronajal panský pivovar u zámku. V roce 1853 se stal také prvním starostou obce a byl jím 27 let až do své smrti. Byl také zvolen poslancem za Zemský sněm moravský za venkovské obce. V roce 1869 si postavil nový parostrojní pivovar, svého času nej A. Kudielka se syny větší a nejmodernější na severní Moravě a vařil vynikající petřvaldský ležák, kterým zásoboval široké okolí od Frenštátu až po Opavu. Patřil také k největším mecenášům a podporovatelům kulturního života a za jeho starostování se z Petřvaldu stala dobře fungující a prosperující vesnice. Pokračovatel rodinné tradice pivovarnictví byl syn Arnošt Kudielka.

bratři Žurovcové Ani mezi největšími zájemci o leteckou historii není příliš známý fakt, že také na severní Moravě žili a působili významní průkopníci letectví, dlouho neprávem opomíjení bratři Josef, Vilém a Leopold Žurovcové. V malé dnes již neexistující vesničce Harty v sousedství Petřvaldu roku 1912 postavili a úspěšně vyzkoušeli první amatérské motorové letadlo na Moravě. Nejstarší z bratrů Vilém se spolupodílel na jedinečné konstrukci upoutaného pozorovacího vrtulníku, a později se zabýval konstrukcí letadla s kolmým startem. Další bratři Josef a Leopold se věnovali stavbě pokusných modelů letadel a podporováni Vilémem se zasadili o propagaci aviatiky na Moravě. Na místě jejich rodné vesnice stojí dnes ostravské Letiště Leoše Janáčka.

Málokterá vesnice se také může pochlubit dvěma mladými hrdiny, kteří bojovali v královském letectvu RAF. Petřvaldští rodáci Jaroslav Hlaváč a Oldřich Havlík v boji proti nacistům položili život. Jaroslav Hlaváč se narodil v roce 1914 ve stejném domku jako jeho bratranec Oldřich Havlík. Od mládí sloužil u letectva a po obsazení Československa nacisty utekl v květnu 1939 do zahraničí. Přes Francii se dostal do Anglie, kde létal u 56. a poté u 79. perutě Královského letectva. Po úspěšných bojích byl 2x vyznamenán čsl. válečným křížem. V říjnu 1940 byl sestřelem v souboji s německými letci nad Anglií. Oldřich Havlík se narodil v roce 1916, a od mládí tíhnul k letectví. V roce 1939 odešel z domova a přes Rumunsko, Řecko a Turecko se dostal do Francie. I on se zde aktivně zapojil do boje proti fašistům. Po obsazení Francie se dostává do Anglie, kde je po výcviku zařazen do 311. čsl. noční bombardovací perutě. V dubnu 1942 byl jeho bombardér Wellington sestřelen nad Holandskem, když se vracel z úspěšného bombardování Dortmundu.

J. Hlaváč O. Havlík

J. Hrabovský Další významnou osobností naší obce je brigádní generál Jaroslav Hrabovský. Byl významným vojákem, velitelem, hrdinou, který byl po návratu z války do své rodné obce slavnostně přivítán a dne 18. ledna 1947 jmenován čestným občanem Petřvaldíka. Za první republiky absolvoval vysokou školu vojenskou a stal se důstojníkem generálního štábu. V roce 1939 odešel ilegálně do ciziny, po vypuknutí války velel ve Francii čs. pěšímu pluku, po kapitulaci Francie se dostal do Anglie, kde prováděl výcvik čsl. armády. Později byl převelen na ruskou frontu, zúčastnil se také bojů o osvobození Slovenska. Brigádní generál Jaroslav Hrabovský byl nositelem celé řady čs. i zahraničních vyznamenání, mimo jiné Čs. válečného kříže 1914-1918, Čs. revoluční medaile, Medaile vítězství, Čs. válečného kříže 1939, Čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem, Čs. medaile Za zásluhy I. stupně, Čs. vojenské pamětní medaile či ruského Kříže sv. Jiří (za boje na Donu v r. 1918) a Trnové koruny na stuze sv. Stanislava (za boje na Kubáni v r. 1918).