V případě obce Petřvald je doloženo od poloviny 17. století užívání obecního pečetidla, jehož pole neslo vyobrazení heraldického štítu se třemi kužely, odvozenými ze znaku olomouckého biskupství. Byl tvořen šesti stříbrnými kužely v červeném štítě.
Kromě této starší pečeti je znám také pozdější typář, který mezi dvěma cherubíny (andílčími hlavičkami s křídly) ukazuje postavu patrona obce a místního chrámu, sv. Mikuláše s berlou v levici.
Vzhledem k výše naznačeným zásadám heraldické tvorby by se tak základními stavebními kameny nového znaku Petřvaldu měly stát figury tří kuželů a svatomikulášský atribut - biskupská berla.
S ohledem na značnou frekvenci užití motivu tří kuželů v heraldické symbolice obcí a měst severní Moravy - a zejména na pomezí okresů Nový Jičín a Frýdek-Místek - se ovšem ukazuje zařazení symbolů kuželů do znaku Petřvaldu jako nevhodné pro snadnou zaměnitelnost a absenci originality znaku, která je přitom podmínkou správnosti heraldického symbolu.
Jako vhodná figura se jeví páv, který je doložen na rodovém erbu Petřvaldských z Petřvaldu, dlouholetých pánů obce. Jelikož tato figura dále vykazuje v regionu jedinečnost, zdálo se být nejpřípadnějším postupem při tvorbě nového znaku obce figuru páva učinit dominantním znamením štítu a ponechat ji buď samotnou v polceném štítu podle rodového erbu, nebo lépe pro odlišení doplnit figurou berly, odkazující na mladší petřvaldskou pečeť obce, přičemž na starší obecní pečeť postačí odkázat stříbrno-červenou barevnou kombinací.