Obsah

VZPOMÍNKA NA PETŘVALDSKÝ ZÁMEK

Typ: ostatní
V pátek 1. prosince 2017, obec Petřvald odhalila v místech bývalého zámku památník připomínající zašlou slávu Petřvaldské tvrze a pánů z Petřvaldu. V těchto dnech je to právě padesát let co nákladní auta Vítkovických staveb rozvezla poslední zbytky stavení suti ze zámku k břehům řeky Lubiny.

Při samotném aktu odhalení pomníku, zahrála dechová hudba pod vedením pana Radima Myška, děti z mateřské školy předvedly komponované pásmo písniček a básniček. Hlavní projev přednesl ing. Tyleček Oldřich rodák z Petřvaldu, a snad největší odborník na pány z Petřvaldu. Zde přinášíme jeho slavnostní projev. 

„ Proč si připomínáme už neexistující zámek? Odpověď je prostá. Hlavním důvodem je to, že v místech, kde stával zámek, obec Petřvald vlastně vznikala a událo se tu mnoho podstatného a důležitého pro vývoj vesnice. A odhalená pamětní deska zůstane tak nejen trvalou připomínkou založení obce, ale i  vzpomínkou  a uctěním památky všech slušných a  poctivých lidí, kteří se o její rozvoj zasloužili.

A jak to s tím založením asi bylo? Jedna z pověstí říká, že před mnoha a mnoha lety projížděl rytíř Herold se svými syny  kolem řeky Lubiny. Zdejší lesy asi koupil od pána z Hukvald. A protože nejmladšímu synovi Petrovi ještě nesvěřil žádné pozemky , tak zastavil koně a povídá: tady u řeky je Petrův les, německy: hier ist Peters Wald. A od té doby používáme název Petřvald.  Řeka Lubina tekla v těch dobách jinak než dnes, kroutila se se v horním konci vesnice přes Kachnič a obtékala hřbitov asi z druhé strany. Její původní koryto začali později lidé nazývat  „Stara řika“.  Vladyka Petr s osadníky začal budovat kolem roku 1245 dřevěnou tvrz, do  které se mohli všichni obyvatelé schovat před nájezdy hlavně divokých mongolů, tatarů a kumánů. Později  potomci rytíře Petra vystavěli gotický hrad s vodním příkopem a za dalších asi 200 let, kolem roku 1600, nechal  rytíř Hanuš Petřvaldský přestavět hrad  na renesanční zámek. A z původního hradu prý též vyhloubili tajnou únikovou podzemní chodbu a jenom dospělí synové hradního pána věděli, že   na začátku té tajné chodby  je zakopaný poklad.  Podzemní štola nesměřovala na Hukvaldy, jak se tradovalo, to by měl Petřvald první metro na Moravě, ale vedla k malému hřbitovnímu dřevěnému kostelíku. Dodneška tu tajnou chodbu ani poklad nikdo neobjevil a přitom je asi tak blízko !!!

Ale zpátky k zámku. Prvních 400 let historie sídla pánů z Petřvaldu znamená budování a vzestup a druhých 400 let pak, bohužel, úpadek.

Nejznámějším mužem  z panského rodu Petřvaldských, který v Petřvaldě na zámku též pobýval, byl  Hanuš Petřvaldský. Za vlády Habsburků měl vyhrazené místo u císařova stolu, ale od roku 1620 se o Hanušovi Petřvaldském  nesmělo mluvit vůbec a když už, tak jen hanlivě a s opovržením. Zúčastnil se totiž povstání českých stavů proti Habsburkům v letech 1619-1620. A důsledky prohrané bitvy na Bílé Hoře v Praze v roce 1620 zasáhly drasticky do života všech protestantských rodin, prostých i šlechtických. Ti, kteří podporovali české stavovské povstání a české pány, následně v Praze popravené, ti  si to řádně odskákali. I náš pan Hanuš Petřvaldský jako podporovatel moravských bratří, luterán  a rebelant, byl za aktivní podíl na stavovské rebelii původně odsouzen k smrti. Na Moravě se ale nepopravovalo, na Moravě se zabíral majetek. A tak se do rukou katolické církve dostal i Hanušův petřvaldský zámek, zámek Račice u Vyškova a hrad Kolštejn v Branné u Starého Města pod Sněžníkem. Hlava soudního trybunálu, olomoucký katolický biskup Ditrichštejn, Hanušovo jméno proklel a nařídil, aby bylo navždy zapomenuto. Tentýž kardinál Ditrichštejn, císařův místodržící na Moravě,  nechal v době rekatolizace vyhnat z Moravy asi 40 tisíc nekatolických rodin. V té době musel uprchnout z Fulneka i Jan Amos Komenský.

 

Chátrání zámku má počátek po roce 1624, kdy si petřvaldské panství a zámek přivlastnila katolická církev, olomoucká kapitula, která ale neměla zájem zámek opravovat, ale jenom inkasovat příjmy z velkostatku Velký Petřvald.

Zámecký areál spolu s mlýnem a pivovarem původně sloužil  jako panské sídlo, pak postupně jako první fojtství, hospodářský robotný dvůr,  později tu seděli správci velkostatku, škola, vojenský špitál, byla tu knihovna, byty , sklady a chlévy, a jedno zámecké křídlo posloužilo i jako stavební materiál.

K devastaci zámku přispěla též příroda. Silná vichřice roku 1957 odnesla část zámecké střechy. Později zbyla jenom ruina, do které zatékalo. Od roku 1962 začalo postupné bourání, a to skončilo v prosinci 1967. Pak bylo 50 let ticho..... Odhalením pamětní desky dne 1.12.2017 napsala obec zatím poslední stránku dějin petřvaldského zámku a symbolicky tak umožnila, aby se Petřvaldští vrátili domů.

Dnes kamenný monolit s pamětní deskou můžeme chápat i jako ocenění rozmanitosti světských i náboženských názorů. Lidské dějiny totiž prokazují, že tam, kde všichni myslí po delší dobu totéž, tam se toho moc nevymyslí!

Historie Petřvaldu se promítá i do současnosti. Jisté vzdálené příbuzenské vazby na rod Petřvaldských lze dohledat i k dnes žijícím potomkům petřvaldských rodin, např. Břežných, Šeděnků, Rozehnalů, Hýlů, Šípů a Šindlů. A také proto si připomínáme, kde stál bývalý  petřvaldský zámek.“

 

 


Vytvořeno: 20. 12. 2017
Poslední aktualizace: 20. 12. 2017 08:10
Autor: Správce Webu